Sedm laboratoří v budově v Kobylisích si během své návštěvy Ústavu fotoniky a elektroniky 28. února prohlédla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová spolu s místopředsedkyní Ilonou Müllerovou a jejich spolupracovníky.
Na pracovišti výzkumného týmu Bioelektrodynamika představil Michal Cifra výzkum interakce elektromagnetického pole s organizmy na buněčné a molekulární úrovni pro nové přístupy v nanotechnologii a také nové a zejména neinvazivní přístupy v biomedicínské diagnostice a terapii. Prohlídka pokračovala do dalších dvou laboratoří, kde Jiří Homola a jeho kolegové představili výzkum optických biosenzorů s povrchovými plasmony. Další zastávkou byla laboratoř týmu Nano-optika Marka Piliarika, která nedávno obdržela cenu Akademie věd za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Stanislav Tiagulskyi z výzkumného oddělení Příprava a charakterizace nanomateriálů Jana Gryma popsal vedení Akademie, jakým způsobem se charakterizují tyčinky oxidu zinečnatého pomocí elektronového mikroskopu v nanolaboratoři. Ve specializované laboratoři Státního etalonu času a frekvence Alexander Kuna představil, jak se vytváří přesný čas pro Českou republiku, resp. národní časová stupnice UTC(TP), Universale tempus coordinatum - Tempus Pragense. V laboratoři Vláknových laserů a nelineární optiky Pavla Honzátka měla velkou odezvu praktická ukázka, jak optická vlákna pro běžné počítačové sítě umožňují odposlouchávat hovor v jednotlivých místnostech. V rámci projektu programu bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra zkoumáme nové typy dutých optických vláken, které riziko odposlechů potlačují.
Vedení Akademie věd vystoupalo také na věž ÚFE, nejvýše položené místo v ústavu, ze kterého lze dobře pohlédnout na celý areál ÚFE v Kobylisích. Současně se zde naskýtá vskutku netradiční pohled na naši metropoli, zejména na přilehlá sídliště Ďáblice a Kobylisy a mezi nimi ležící malebnou výstavbu typu „zahradního města“, typickou pro urbanismus Prahy Masarykovy 1. republiky. Vidět je i blízký kampus Akademie věd u metra Ládví.
Vedení Akademie věd ocenilo špičkový výzkum, který je podpořen prestižními projekty Operačního programu Jan Amos Komenský (psali jsme zde), projekty EXPRO Grantové agentury ČR, evropskými a dalšími projekty, jakož i rostoucí úspěšnou komercializaci některých výstupů výzkumu. Zvlášť zaujala zásadní role ÚFE ve výzkumu laserů pro obranu, např. v rámci projektu protidronového systému Evropské obranné agentury (psali jsme zde).
„Jsme rádi, že se nám daří navazovat na minulé úspěchy ÚFE a naplňovat poslání našeho ústavu jak v základním, tak aplikovaném výzkumu: aby společná práce nás všech v ÚFE přispívala k uspokojování odvěké lidské touhy po poznání (v našem případě v oborech fotoniky a elektroniky) a abychom byli přínosem k technologickému rozvoji českého průmyslu,” uvedl ředitel Pavel Peterka na závěr.
Ve čtvrtek 14. března odpoledne jsme na půdě našeho ústavu přivítali také ředitele Kanceláře Akademie věd ČR Leoše Horníčka a tým jeho nejbližších spolupracovníků. Hosté si prohlédli vybrané laboratoře našeho ústavu, nechyběl ani výšlap na nejvyšší bod budovy ÚFE – věž. Pro obě strany byla tato osobní návštěva cennou příležitostí diskutovat administrativní a technické otázky spojené s provozem ústavu a přímo na místě vidět ovoce své práce.
Foto: Petra Palečková
