Tiskové zprávy

Vysoká účinnost i kvalita. Projekt LasApp podpoří nejmodernější vláknové a tenkodiskové lasery a jejich využití

3. června 2024

Efektivně podpořit lasery, a tím i technologický rozvoj Česka chce projekt LasApp. Propojuje excelentní výzkumná centra AV ČR, Univerzity Karlovy a dalších institucí a zaměří se na nejmodernější vláknové a tenkodiskové lasery, které se uplatňují např. ve strojírenství, medicíně a obranných systémech. Projekt spolufinancovaný Evropskou unií získal podporu z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve výzvě Špičkový výzkum.

Tisková zpráva ke stažení (pdf)

Materiálovou genetikou se bude zabývat projekt AMULET, který uspěl ve výzvě Špičkový výzkum

29. listopadu 2023

Víceškálové materiály jsou sestaveny z různých druhů nanomateriálů, které mají samy o sobě neobvyklé vlastnosti. Jejich vzájemnou kombinací a integrací do hierarchií vyššího řádu lze získat inteligentní hmotu s unikátními funkcionalitami a překvapivým využitím v mnoha různých oborech. Na výzkum s tímto zaměřením získalo konsorcium osmi partnerů z akademické a výzkumné sféry vedené Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR finanční podporu z programu OP JAK Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Konkrétně se jednalo o výzvu Špičkový výzkum, která je zaměřená na podporu výzkumu s potenciálem excelentních výsledků uplatnitelných v praxi.

Tisková zpráva ke stažení (.docx)

Rychlá a citlivá detekce nukleových kyselin. Pomůže odhalovat třeba onemocnění kostní dřeně

1. října 2021

Některé choroby nebo jejich příčiny se dají odhalit díky technologiím, které umí změřit hladiny biomolekul (např. proteinů či nukleových kyselin). Vědci z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR vyvinuli novou analytickou metodu, která dokáže detekovat nukleové kyseliny s extrémní citlivostí. Úspěšně ji vyzkoušeli při výzkumu tzv. myelodysplastického syndromu.

Tisková zpráva ke stažení (pdf)

Vědci dokážou novým mikroskopem zobrazit pohyblivý hologram

19. května 2021

Procesy, které řídí chování a život buněk, jsou velice rychlé a pomíjivé. Technologie vyvinutá výzkumníky z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR umožňuje prostřednictvím optického mikroskopu poskládat z neustále se pohybujícího vzorku trojrozměrný obraz. Tímto způsobem lze detailně pozorovat biologické struktury o velikosti několika desítek nanometrů. O nové patentované metodě českých vědců informoval dnes prestižní časopis Nature Communications.

Tisková zpráva ke stažení (pdf)

Nová metoda mikroskopie umožňuje vidět změny tvaru jednotlivých molekul, které řídí základní procesy v buňkách

10. února 2021

Čeští vědci vyvinuli nový optický mikroskop, který svou citlivostí vysoce předčí ostatní. Je totiž schopný zachytit pohyb v nitrobuněčných strukturách složených jen z několika molekul a umožňuje přímé pozorování změny tvaru bílkovin. Nová metoda pomohla lépe pochopit fungování mikrotubulů, které stojí za základními biologickými procesy. Soubor nových mikroskopických metod představili vědci z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR a Biotechnologického ústavu AV ČR ve vědeckém časopise Small Methods.

Tisková zpráva ke stažení (pdf)

Krátké elektrické pulzy by mohly sloužit k léčbě nádorových onemocnění

30. listopadu 2020

Výzkum na rozhraní fyziky a biologie prokázal, že pomocí vysoce intenzivních krátkých elektropulzů je možné ovlivňovat stavbu mikrotubulů, které jsou součástí vnitřní kostry buňky. Toto zjištění by mohlo být využito při kontrole růstu rakovinných buněk u nádorových onemocněních, a tedy při jejich léčbě. Zjistili to vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s kolegy z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR, Fyziologického ústavu AV ČR a Univerzity ve francouzském Limoges.

Tisková zpráva ke stažení (pdf)

Samoskládání buněčného skeletu lze ovlivnit elektrickými pulzy

9. října 2019

Vědci z Akademie věd ČR objevili zcela nový způsob, jak ovlivnit samoskládání nanoskopických stavebních bloků – proteinů – do struktur buněčného skeletu, a to pomocí velice krátkých a intenzivních elektrických pulzů. Pozoruhodné na tomto objevu je, že pulzy mohou zásadně ovlivnit nanoskopický tvar poskládané struktury a to vratně, nebo nevratně, podle nastavení parametrů pulzů. Tento objev má dopad na vývoj nových bionanomateriálů a může vést až k novým elektromagnetickým postupům v biomedicínských terapeutických metodách, například v léčbě rakoviny. Objev publikoval prestižní vědecký časopis Advanced Materials. 

Tisková zpráva ke stažení (pdf)

Výzkum technologie optických vláken začal v Česku před čtyřiceti lety

1. dubna 2019

První přenos obrazu optickým vláknem realizoval francouzský fyzik českého původu Erich Spitz

Optické vlákno – původně opomíjený vynález, který později zcela změnil svět telekomunikačních technologií. V bývalém Československu se s jeho výzkumem začalo v laboratořích Akademie věd v roce 1979. V současnosti patří pracoviště Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR ke špičkovým laboratořím, kde umí připravit speciální optická vlákna pro vysokovýkonné vláknové lasery. I proto se v Praze v těchto dnech setkávají vědci na mezinárodním sympoziu SPIE Optics + Optoelectronics, kde odborníci z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR vystoupí.

Tisková zpráva ke stažení (pdf)

Kontakt:

Mgr. Petra Palečková
e-mail: paleckova@ufe.cz
tel: +420 266 773 429